Vývoj červotoče a jeho stádia a proč jsou škodní

23.12.2022

Červotoč je malý druh dřevokazného hmyzu, nicméně pořád velmi nebezpečný. Larvy červotoče se živí dřevem, kterému hloubením chodbiček ubírají na pevnosti a časem mohou způsobit i kolaps celé konstrukce. 

Co je to červotoč a proč škodí

 Napadené dřevo poznáme nejlépe podle malých asi 1 mm širokých výletových otvorů dospělců, ze kterých se sype jemný dřevěný prach. Je nutné jednat rychle, při malém poškození se dřevo dá ještě zachránit.

Napadá jehličnaté i listnaté dřevo jak vevnitř, tak venku. Různé druhy červotoče vyhledávají různé podmínky, takže se vám může stát, že jeden napadne suché dřevo uvnitř domu, jako je třeba krov, a druhý se pustí do dřeva zvenku stavby. Nevyhýbá se ani nábytku a rámům obrazů, proto je nutné dávat si na něj pozor zejména u dřevěných starožitností, které může nenávratně poškodit.


Vývojová stádia červotoče


Vajíčko

Samička červotoče naklade vajíčka do prasklin dřeva, starých výletových otvorů nebo na dostatečně hrubou plochu. Najednou jich naklade v průměru 50, každé vajíčko má cca 0.5 mm.

Larva

Za 14 až 21 dní se z vajíčka vylíhne larva. V tento moment začíná červotoč škodit, protože larva pro svůj vývoj potřebuje energii, kterou získává požíráním dřeva. Vytváří tak chodbičky ve dřevě, které za sebou ucpává tzv. požerky. Tyto chodbičky najdeme nejčastěji hned pod kůrou, ve vyšším stádiu napadení již ale i v hloubce dřeva. Ve stádiu larvy červotoč zůstává 2 až 3 roky.

Zakuklení

Pro zakuklení se larva přesune těsně pod povrch dřeva, kde setrvá 2 až 3 týdny. Před zakuklením si připraví výletový otvor, který ucpe dřevěnými pilinami.

Dospělec

Dospělec je 2 až 2,5mm dlouhý a po vykuklení (na jaře) se dostává ven ze dřeva výletovým otvorem o šířce cca 1 mm a rojí se venku, následně klade nová vajíčka do dalšího dřeva. V období rojení je hmyz nejzranitelnější a je huben postřiky. Výletové otvory jsou často prvním znamením napadení dřeva.

Protipožární nátěry zavedli již ve starověku, kdy k ochraně svých obydlí bylo dřevo máčeno v roztocích solí, mořské vodě či chráněno nátěry pomocí vápna nebo hliněnou mazaninou. Řekové používali k impregnaci vodní vápenné roztoky a později i vodní sklo. Z období středověku je známo, že dřevěné krovy (především významných staveb jako byly...

Červotoč je malý druh dřevokazného hmyzu, nicméně pořád velmi nebezpečný. Larvy červotoče se živí dřevem, kterému hloubením chodbiček ubírají na pevnosti a časem mohou způsobit i kolaps celé konstrukce.

Stavíte-li nový dům nebo i jen střechu, zaručeně ze všech stran slyšíte: "Hlavně si nezapomeň naimpregnovat dřevo!" Proč by to ale člověk měl dělat? Určitě se to bez toho obejde, říkáte si. Opak je ale pravdou. Impregnace vám může ušetřit opravdu hodně peněz, i když se teď zdá být jen zbytečným výdajem.